Hadcová vegetace je v přírodě velmi dobře odlišitelná od okolní vegetace. Tato ostrá hranice je dána jednak nehadcovými druhy, které nejsou na tomto typu substrátu schopny růst a jednak absencí hadcových druhů v běžné vegetaci. Absence hadcových druhů v sousedních společenstvech však má více vysvětlení. Hadcové druhy mohou být adaptovány ke specifickým hadcovým půdním podmínkám a tudíž jsou neschopné růst kdekoliv jinde. Druhým vysvětlením je jejich vytlačení v důsledku jejich slabé kompetiční schopnosti. Mnoho hadcových druhů patří mezi reliktní taxony, které zůstaly na těchto otevřených ostrůvcích po skončení doby ledové, zatímco z okolní krajiny byly vytlačeny nastupujícími lesy. Díky této izolaci došlo u některých druhů rostlin k alopatrické speciaci a vzniku endemických druhů, jejichž vysoký podíl je i na lokalitě NPP Hadce u Želivky.

Květ kuřičky
Kuřička hadcová

Velmi unikátní je taktéž zapojení několika vegetačně rozdílných typů: štěrbinové vegetace hadcových skal a drolin (Asplenietum serpentini) na příkrých svazích a hadcových perialpinských pěchavových borů (Thlaspio montani-Pinetum sylvestris) na jižně až východně exponovaných, silně osluněných skalách. Přímo na hadcových skalkách se můžeme setkat s endemickým druhem kuřičkou hadcovou, která se pro tuto oblast stala vlajkovým druhem.

 

Mochna Crantzova
Mochna Crantzova

Z kriticky ohrožených druhů se zde dále vyskytuje mochna Crantzova hadcová (Potentilla crantzii subsp. serpentini, největší populace v ČR), teplomilná pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), vítod hořký krátkokřídlý (Polygala amara subsp. brachyptera), hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capilliformis), dále silně ohrožené druhy (C2) sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), trávnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini). Z regionálního významu stojí za zmínku i penízek horský (Thlaspi montanum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), svízel moravský (Galium valdepilosum) či třezalka horská (Hypericum montanum). Na svazích se severní až západní orientací, zastíněnějších a vlhčích se nachází pěchavové bory s často dominantní dealpinskou pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea) a velmi hojným penízkem horským (Thlaspi montanum). V území bylo zjištěno 156 druhů lišejníků a lichenikolních hub, mezi nimi kriticky ohrožená dutohlávka horská (Cladonia stellaris). V roce 2010 zde byl zjištěn výskyt 29 druhů denních a 194 nočních druhů motýlů. K nejzajímavějším nálezům patří bělásek Leptidea sinapis, který je vázán na světliny v rozvolněných hadcových borech.